Úvod

Nultý ročník stolního posuzování našich maransek

          Vzhledem k tomu ze se již našly vhodné prostory a ochotní lidé, může Vám již výbor sdělit první podrobnosti o našem plánovaném setkání se stolním posuzováním – a tudíž i o druhé členské schůzi a snad i o našem neformálním posezením.

          Tato akce by měla vypuknout 22. – 23. září ve Staré Boleslavi, při místní výstavě jejich ZO. Snažíme se, abychom měli datum co nejdříve, aby si všichni stihli zajistit volno. Samotné naše stolní posuzování začne v 16 hodin za přítomnosti členů klubu, tudíž máte možnost sednout ráno na vlak a dostat se do 16 hodin do Staré Boleslavi. Přivézt zvířata není podmínkou účasti. Někdo bude rád, když dorazí aspoň sám (přítomnost drahých poloviček vítána). Každý podle svých možností. Už zde by se dal zajistit chovný materiál na další sezónu. Kromě stolního posuzování bychom rádi zajistili i vhodnou přednášku. Předběžně byla dohodnuta přednáška předsedy ÚOK CHD přítele Hrubeše v sobotu od cca. 14 hodin. Přednáška je dopředu dohodnuta na téma plemenářská práce klubu. V pátečních večerních hodinách bychom chtěli společné posedět na členské schůzi, která se přiměřeně přerodí ve volnou zábavu. Zjišťujeme možností přenocování.

          Další podrobnosti budeme upřesňovat. Zatím si včas zajistěte volno a dobrou náladu. Další podrobnosti budeme upřesňovat.

Ladislav Holec 


Vzhledem k různým dohadům a nejasnostem kolem  správnosti názvů barevných rázů maransek, a vzhledem k tomu že nám stále nebyla zaslaná odpověď na náš dopis předsedovi sboru posuzovatelů, předkládáme odůvodnění správnosti českého názvu ,,..krká“  Klub se k této variantě přiklání a bude  ho používat.

K barvě maransek měděně krká x měděně prsá či dokonce měděně černá:

             Všechny mají společné jedno a to, že spadají do množiny faktoru břízového podmíněného dominantním genem E s různými obměnami, o kterých bude řeč. E správně s horním indexem velké R spadá do početné alelické řady na jejímž vrcholu je ráz černý EE dále břízový ERER, následně eWh Wh coby ráz pšeničný a konečně recesívní ee koroptví nebo chcete-li původní divoký. To jsou nám nejznámější rázy alelické série E. Nejčastěji se s nimi u kura domácího setkáváme v našich zeměpisných šířkách. Pro břízové faktory je společné například to, že u kohoutů není hnědý trojuhelník v křídle, na rozdíl od pšeničných či koroptvích kohoutů, dalším průvodním znakem je potemnělá pigmentace neopeřených částí hlavy typické pro novoanglické, brugské bojovnice či ardénské slepice. U maransek a třeba také u dolnorýnských slepic stříbrně břízových je tato tmavá pigmentace omezena na oční víčka. Variace břízové jsou ovlivněny různými dalšími geny a proto se vyskytují maransky s čistě černými prsy, s lehkými lemy na prsou, či s měděnými skvrnami  nebo dokonce s převládající měděnou na větší ploše prsou. Tyto odlišnosti je třeba chápat jako podkategorie Efaktoru – faktoru pro břízovou kresbu. Chceme-li u maransek čistě černá prsa, je třeba prosazovat název „černá měděněkrká“. Potom budeme snadno moci užívat také modrá měděněkrká a stejně tak černá a modrá stříbrokrká. Vysvětlení je na snadě: Ve vzorníku na straně 140 – 141 je přehled a genetický vzorec ke každému rázu, kterých se to týká. V případě …krkých se považuje za základní ráz u slepic obecně černý zlatokrký, který je podrobně popsán, ostatní jsou už jen jeho mutace.

               Když půjdeme po stránce dolů, vidíme černé stříbrokrké, černé oranžovokrké, černé červenokrké. U těch se chvíli zastavíme. Černé červenokrké nejblíže odpovídají maranskám, ale! Při pohlédnutí vedle na str. 141 do rázů ….prsých na stejnou mutaci tedy na černé červenoprsé, vidím odlišnost ve vzorci, kdy  u červenokrkých je gen. vzorec:       CC ERER ss(s-) MhMh                                        a u červenoprsých je gen. vzorec:       CC ERER ss(s-) LgLg MhMh

               Když si to rozepíšeme na jednotlivé geny, co který „dělá“,  tak gen „C“ je odpovědný za jakýkoliv pigment kromě bílé barvy, „ER“ je odpovědný za melanismus tedy černou s břízovým faktorem (v případě míšenců s modrými je tam ještě alela bl možná i zástupná za ER) a dále gen malé „s“ odpovědný za zlatý faktor (vazba na pohlaví – proto v závorce pomlčka pro samičí genotyp) a geny „Mh“, který je odpovědný za mahagonovou („červená rodajlenčí“) a „Lg“ odpovědný za lemy na prsou u …prsých. Z velikosti písmen vidíme, že vloha pro mahagonovou „Mh“ je dominantní, vloha pro lemy na prsou „Lg“ je také dominantní tudíž se snadno prosazuje vůči čistě černým prsům.

                Alela „s“ odpovědná za zlatý faktor je recesívní, a je zároveň původní divokou. U kohouta je na dvou pohlavních chromozomech , u slepice jen na jednom (proto pomlčka jako nepárový pohlavní chromosom). Když se podíváme o řádku níže na straně 141, je tam konečně ráz černý měděněprsý. V čem se liší od těch dvou výše zmiňovaných?červenokrká má gen. vzorec:       CC ERER ss(s-) MhMh                                              červenoprsá má gen. vzorec:       CC ERER ss(s-) LgLg MhMh                                      měděněprsá má gen. vzorec:       CC ERER ss(s-) LgLg MhMh igig

                 Ze vzorce je patrné, že měděněprsý ráz je shodný s červenoprsým rázem, ale je tam navíc recesívní gen ig, který je zodpovědný za zesvětlení té tmavě červené barvy (Mh).  Nicméně, přikláněl bych se o prosazení rázu v těchto tabulkách dosud neuvedeném na straně 140 a sice černá měděněkrká se vzorcem CC ERER ss(s-) MhMh igig, tak bych aspoň podle zjištěného viděl tyto slepice jako bez lemů na prsou. Postrádaly by vlohy Lg. Pokud bychom tedy zavrhli …prsou kresbu  , a místo ní zavedli kresbu…krkou, tak by v jednom z posledních katalogů výstavy Náš Chovatel v Lysé n. L.  mělo stát:   černá měděněkrká                                                                                                            modrá měděněkrká                                                                                                            černá stříbrokrká                                                                                                                              a je to významově v lati.

               Tak to je pro začátek k té nejrozšířenější barvě a kresbě maransek.            

                 Ale měla by se především a hlavně řešit náprava plemenného rámce a zpřísnit to, co bývalý předseda klubu jako funkcionář prosadil. Totiž benevolenci v posuzování typu, kdy z obdélníkového rámce, který jinak velmi přesně a jasně vymezuje zdařilá kresba ve vzorníku se stal během uplynulé doby prakticky trojúhelníkovitý. Maranska má v předcích mimojiné faverolku a díky ní získala některé znaky (opeřený běhák, hlubší obdélníkový, robustní rámec). Znamená to, že první před barvou by se měl dát do pořádku typ maransek, dále odstranit esovité přerostlé hřebeny se zubatými a zvlněnými praporky a s nepravidelnými zuby v hřebeni. Dále snížit úhel nasazení ocasu a jeho zmenšení. Setkáváme se s kolmými až veveřími ocasy s dlouhými rýdováky. A především prohloubit hruď, aby z toho zase byla dvojužitková obdélníková slepice a aby i kohouti měli zaoblená prsa. Plné vole to občas zkresluje, je třeba hodnotit zvířata příliš nenakrmená. Nohy, respektive patní klouby a holeně by neměly vystupovat z obrysu spodiny těla. Není to Croad Langšanka, nýbrž francouzská kombinovaná slepice, která má svalovinu tvořenou krátkým a šťavnatým vláknem. A není to zároveň ani polotěžký velkovýrobní typ hybridní nosnice z opeřenými běháky, zkrátka žádný dvojník černé Morávie. Francouzi – rození labužníci si potrpí na klenutá prsa, a trup a záda víceméně dozadu se nezužující. To vše při zachování slušné snášky velkých tmavohnědých až kaštanově načervenalých vajec.

Juraj Kafka